Zavírání nebe 2005
Stejně jako každý rok i letos jsme uspořádali zavírání nebe. Konalo se 12. 11. 2005. Jako vždy se tato úžasná událost odehrávala v útulném prostředí našeho letiště.
Avšak tento rok jsme připravili jednu změnu. Pro někoho to byla změna k horšímu, pro někoho k lepšímu. Nevařil se gulášek.
S přípravami jsme začali již několik týdnů předem. Dohodlo se menu, divadelní představení a vybrali se disciplíny vhodné ohodnocení Boha Termosky. A pak začalo to nejhorší. To máte: koupit pivo, klobásky, hořčici, chleba, kečup, tácky, dřevěné uhlí. Připravit gril, věci na hru. Vytvořit scénář, kostými, kulisy, diplomy, osvětlení, pyrotechniku. Sehnat herce, barmana, kotelníka, osvětlovače, režiséra .......... V den D se shromáždili kultury chtiví členové aeroklubu na sále a dychtivě očekávali co se bude dít.
První kulturní vložku bylo promítání krátkého filmu z dílny Jirky Vokřínka. Film byl sice vytvořen pro jinou příležitost a autor ho nechtěl již nikdy promítat, ale po mírném nátlaku od tohoto rozhodnutí ustoupil a udělal dobře. Shlédli jsme záběry z historie aeroklubu. U některých jsme zamáčkli slzu v oku, u jiných se pousmáli a u pár snímků se docela dost pobavili. O některých členech jsme se dokonce dozvěděli i cosi z jejich temné minulosti. Třeba Madla, která pod maskou roztomilé slečny skrývala tajné poslání. Nevíte o co jde? Měli jste přijít a věděli by jste to. Vaše chyba!
Po potěše oka přišla na řadu potěcha žaludku. Účastníci obdrželi všechny potřebné propriety a začali si grilovat klobásky. Jak tato kulinářská lahůdka dopadla záleželo vždy jen na konkrétním kuchaři. Ale většinou nikdo moc dlouho grilovat nevydržel.
A pak, světe div se, mezi nás obyčejné smrtelníky sestoupil Bůh. Termoska byl opět vtipný a štědrý. Odměnil spoustu našich členu za jejich výkony. Výkony rozdělil do dvou kategorií. V první byla standardní ocenění (třeba sysel, vlekař), v druhé mimořádné výkony (otec roku, krtkomet, hod kotlem, zachránce). Diplomy se většině obdarovaných líbily a leckteří na ně byli i hrdí.
Zlatým hřebem večera byla divadelní hra. Hrála se pohádka Sněhurka a sedm trpaslíků. Musím přiznat, že se představení povedlo. Všichni se jistě dobře pobavili. Doufám, že i ti chudáci, které naše úderná reklama praštila do čela.
Největší úspěch měla macecha a turecký princ. Maceše ostatní herci úspěch ze srdce přáli, ale u prince to bylo jiné. Tomu ho záviděli. Říkali si: "takovej štěk a přitom takovej úspěch!" Asi zapomněli na ty dlouhé hodiny strávené nad učebnicí turečtiny.
Po představení přišla řada na volnou zábavu. Mnozí účastníci během popíjení lahodného moku probírali závažná témata z oblasti letecké i neletecké. Některým postačilo popovídání s kamarády, některým postačil lahodný mok a ti nejsilnější jedinci neodolali překrásným tónům a zcela se oddali tanci.
Zábava pokračovala až do časných ranních hodin, kdy odpadli i ti nejvytrvalejší tanečníci. A na závěr zbývá jen dodat, že jsme nebe dostatečně a důstojně zavřeli.
PS: Letošního zavírání nebe se zúčastnilo i několik lidí "mimo" naše letiště a byli velice překvapeni, jakou krásnou zábavu jsme si pro tuto příležitost připravili.
